Této toskánské markraběnce se dostalo na svou dobu vynikajícího vzdělání. Nejen že ovládala několik jazyků, ale také skvěle ovládala jízdu na koni a stejně dobře se uměla ohánět mečem i kopím. Provdána byla dvakrát, ale zdá se, že obě manželství byla jen formální. Nicméně po smrti prvního manžela se ujala přímé vlády nad rozsáhlým územím v severní a střední Itálii. Od začátku své vlády vyjadřovala velkou podporu papežovi Řehořovi VII. Když vypukl spor mezi ním a římským císařem Jindřichem IV byla na papežově straně. Zpočátku se snažila jít mírovou cestou, sjednat dohodu, obměkčit císaře. Když ale nešlo jinak, postavila se za papeže celou svou silou. Bojovala nakolik udatně, že na její náhrobní desce stojí: „Bojovnice, která vedla vojsko stejně statečně jako kdysi Amazonka Penthesilea. Díky ní se během strašlivé války nepodařilo světské moci nad Božími právy zvítězit.“ Válka se táhla dlouhé roky. Matyldě se dařilo císařovy útoky s větším i menším štěstím odrážet, a to ať vojensky nebo diplomaticky. Na nějaký čas se mu musela i podrobit. Nakonec ale zvítězila a její hrad v Canosse se stal místem, kde se císař v roce 1077 vykonal před papežem pokání.