Když roku 1572 došlo k obléhání města Haarlem, skoro padesátiletá Kenau - obchodnice se dřevem - nelenila, přidala se k obraně města a stala se legendou. A to je jediné co víme s jistotou. Při obléhání měst nebylo ani ve středověku a novověku neobvyklé, že se do obrany zapojili také ženy a děti. Ošetřovali raněné, nosili vodu, stavěli opevnění... Kenau se ale vyznačovala neobvyklou odvahou a zapojila se i do aktivního boje. Jenže jak se zpráva o její chrabrosti šířila, začala také mohutnět. Nakonec se napřílad říkalo, že při obléhání vedla armádů 300 žen. Která z těch historek je pravdivá a která ne, se dnes už bohužel zjistit nedá. Kenau byla za svou odvahu posmrtně dvakrát oceněna, její jméno nese několik ulic a taktéž jí byla v Amsterdamu postavena v postavena socha. Zajímavější je ale ta rozpolcenost jejího odkazu. O Kenau se říkalo, že měla “těžkou” povahu, prakticky celý život vedla soudní spory (i když se zdá, že v právu). Ve svém okolí nebyla vždy oblíbená a několik let po své smrti byla dokonce považována za čarodějnici. Nakonec se tedy její jméno stalo synonymem jak pro odvahu, tak pro zlou ženu nebo mužatku.