Amina, královna Zazzau, do historie vstoupila jako “královna bojovnice”. Byla vychována na dvoře svého dědečka, který ji od dětství učil politice i válečnému umění a ve chvíli, kdy její bratr nastoupil na trůn, stala se velitelkou jeho armády. Manželství ji zjevně nikdy nelákalo, všechny nabídky k sňatku odmítala. Dokonce o ní kolovaly legendy, že si na svých válečných výpravách vždy najde milence, který se nedožije rána, aby nemohl vyprávět. Po bratrově smrti nastoupila na trůn jako královna Zazzau. Její politika byla hned od začátku jasná: rozšířit své území. Na své sousedy zaútočila už v prvních měsících vlády. Disponovala velkou a dobře cvičenou armádou a její vojevůdcovský talent se stal legendou. Své území rozšířila rychle. Nová i původní města pak nechala obehnat obrannými zdmi, kterým se dodnes říká Amininy zdi (některé z nich ještě stojí ). Okolo Aminy se v průběhu času objevilo tolik legend, že je dnes těžké oddělit fakta od fikce. Zdá se ale, že vládla úctyhodných 34 let a snad jediný neválečný odkaz, který zanechala, bylo vybudování obchodních cest po celé severní Africe. Jak zemřela, s jistotou ale známo není. Víme už jen to, že je dodnes pamatována jako: „Amina dcera Nikatau, žena stejně schopná jako muž, která dokázala vést muže do války“.